How to change the world

This is going to be transcription of a speech given at Pearl street by a man who claimed to be able to drive McDonald's into bankrupt in a single day.

V Boulderu je kromě University of Colorado ještě jedno vysoké učení, obskurní instituce s názvem Naropa. Je to snad prý jediná buddhistická univerzita v zemi a zabývá se tzv. kontemplativním vzděláváním (contemplative education, jestli vám toto řekne víc). To contemplate znamená asi toto: myslíte na něco intenzivně, ale bez přílišného úsilí a spěchu, prostě necháte tu věc působit v klidu na vaši mysl. Nuže, taková vzdělávací instituce, spojující to nejlepší z myšlenek starého Řecka a Indie, nepochybně produkuje samé zajímavé absolventy.

Jednoho jsem měl tu čest potkat nedělního večera na Pearl street, v centru Boulderu, jmenoval se Jay. Předesílám, že tento příspěvek je čistě alibistický, protože kdyby se tomuto Jayovi podařilo, to co chystá, a proslavil se po celém světě, já se budu moci chvástat, že na svém blogu už jsem o tom psal dávno a že když ještě Jay slavný nebyl, půjčoval si ode mě na Pearl street kytaru ...

Tak tedy, Jayův příběh začíná studiem medicíny, poté právě zmíněného hlubokého myšlení, načež obojí zintegroval při pobytu v hinduistickém klášteře. Teď je to vynálezce a vynalezl mimo jiné jakýsi přirozeně ergonomický polštář (v kontrastu s nepřirozeně ergonomickými teleshoppingovými exempláři). Teď zaměstná hordy válečných veteránů (což je ohromná penzionovaná pracovní síla ležící ladem), aby mu ty polštáře vyrobili. Až se začnou hromadit miliony v jeho non-profitové firmě, založí si Bank of Jay a umožní chytrým lidem, co mají nápady na zlepšení čehokoli, ale postrádají prostředky, aby své ideje realizovali. Jednim z cílů je založit řetězec zdravých jídelen vedle každého McDonaldu a během jediného dne udělat fastfoodovou revoluci.

Jak na to? Klíčem je neziskovost. Všechen výdělek zůstává lidem, kteří generují hodnoty - tzn. zaměstnancům. Zaměstnanci McDonaldů jsou odíráni až hrůza. Jak asi zareagují, když jim vedle vyrostlý zdravý "slow-food" nabídne práci za adekvátní (několikanásobný) plat, který je umožněn jednoduše tím, že nikdo "nahoře" nehromadí sám pro sebe. 

When your employer treats you like shit, you treat him like shit, too. Then you treat the customer like shit, because when you're treated like shit, you act like shit. We love our customers. We want our employees to love them, too. Therefore we love our employees.

Toť poselství hinduistického osvícence do roku 2012, roku boje za internetovou svobodu a konce světa, jak ho známe.

;-)

p.s.: Možná to dostatečně nevyznělo, ale očividně to nebyl žádný hlupák, to můžu zaručit.