University se Colorado se může pyšnit jedinečnou institucí, která nemá v Praze obdoby. Je to University Memorial Center, zkráceně UMC - centrum kulturního dění v Boulderu. V této budově najdete několik restauračních zařízení, sály různých velikostí a sídla asi 90 studentských spolků, což ale ještě zdaleka nejsou všechny, které pod hlavičkou univerzity aktivují.
Mezi spolky najdete všechna možná zaměření - od klubu španělštinářů, muslimů či křesťanů pro Israel až po alianci gayů a heterosexuálů anebo klub hrající si na OSN. Tyto spolky produkují obrovské množství aktivit a společně s centrálně organizovanými událostmi zajišťují takřka nepřetržitý kulturní program. Za jediný den se zde může konat pět, někdy ale i více událostí typu přednášky, diskuse, koncertu či promítání.
Většina z událostí pořádaných na půdě je zdarma a co více, často je zajištěno občerstvení, což obyčejně bývá gastronomicky velmi zdařilá (až nedocenitelná pro mě) záležitost. Je pak trošku smutné, že na některých akcích, kam jsem se dostal, jsem si na dobrůtkách pochutnával třeba jen se dvěma dalšími diskutéry. To bylo v případě promítání dokumentu o militantních ochráncích přírody, kteří v posledním desetiletí až příliš často brali zákon a louče do vlastních rukou (mimochodem, tento dokument byl k mému překvapení nominován na letošního Oscara).
Není však proč se divit tak malé účasti, v ten samý čas totiž běželo předpremiérové promítání unikátního akčního filmu Act of Valor, který zaplnil jednu z největších poslucháren univerzity s kapacitou přes pětset lidí. A čím je ten film tak unikátní? Ministerstvo obrany za něj štědře zaplatilo hollywoodským producentům, kteří na oplátku vyprodukovali čirou bezpříběhovou propagandu. Američtí mariňáci kdesi v Iráku likvidují islámské teroristy, později jiní borci decimují jejich kolegy v Mexiku. Někde v závěru se jeden z hrdinů vrhne na teroristův granát a položením vlastního života zachrání davy okolo, což krásně dokumentuje princip, o kterém jsem se dočetl v tisku: generál vojsk ve Vietnamu se chlubil, že dosáhl poměru jednoho mrtvého Američana na deset Vietnamců - upadl v nelibost, jelikož lid/voliče nezajímá oněch deset, ale ten jeden.
Je však smutné, že ve stejném sále o týden dříve se mnou sdílelo nadšení z dokumentu o neutuchajícím zastánci rovnoprávnosti afrických američanů, Harrym Belafontovi, pouze okolo pěti lidí. Ten člověk očividně udělal pro černochy hodně, jen má smůlu, že v Boulderu se členů této menšiny příliš nenajde.
Abych ale učinil zadost vyváženosti prezentovaného programu, nelze nezmínit koncert dvou raperů z Chile, opět zdarma, na půdě UMC, ovšem k propagandě amerického imperialismu měli hoši velmi daleko. Během dvouhodinového vystoupení zkritizovali snad všechny aspekty hnijící monetárně-konzumní společnosti současně s americkou celosvětovou arogancí, postavili se za Fidela, Huga a další novodobé zbojníky. Všichni v publiku samozřejmě rytmicky kývali hlavami na jejich podporu.
Sobotní večer pak patřil velkolepé prezentaci islámských zemí pod taktovkou univerzitního spolku muslimů. Zpočátku se chodilo po stáncích jednotlivých zemí, kde jejich hrdí představitelé ukazovali jedinečnosti té či oné oblasti. Následovaly taneční a hudební vystoupení a vrcholem večera byl výstup palestinsko-amerického baviče, kterému se velmi zábavným způsobem podařilo vyjevit mnohé rozdílnosti arabského a západního světonázoru. Líbila se mi jeho upřímnost, se kterou kdesi odpovídal na otázky, zda nenávidí Židy - samozřejmě, že ne! a zda má Židy rád - samozřejmě, že... ne!
Zajímavé je zamyslet se nad zdroji tohoto multikulturního bohatství, které univerzita skrze tuto instituci skýtá. Možná to u někoho pomůže k uvědomění si situace školného v našem státě z jiné perspektivy. Za semestr na University of Colorado zaplatíte v přepočtu sto tisíc korun, pokud máte tu čest býti občanem státu Colorado alespoň po dobu šesti let nazad. Pokud jste z jiného koutu země, zaplatíte tři sta tisíc. Jen samotné školné je neuvěřitelným zdrojem prostředků umožňujícím takovéto filantropní výstřelky, nemluvě o miliardách proudících ze soukromých a v menší míře i státních struktur.
Školné je jistě skvělý nápad. Jen ve mne dřímá nedůvěra zavádět jej ve státě, který kromě názvu robot a kostky cukru "vynalezl" také termín tunelovat.
OdpovědětVymazat